|
Fejeton Víta Koďouska se ještě jednou vrací ke skvělému úspěchu mladé české reprezentantky...
Se zatajeným dechem sledovali všichni golfoví fandové počínání Jessicy Kordové na letošním US Women´s Open. Mladá hráčka udělala radost nejen sobě, ale mnoha českým fanouškům. Díky ní se totiž červeno-bílá vlajka s modrým klínem třepotala nejvýše v naší golfové historii. Před Jessicou se pouze Janě Peterkové podařilo stát dvakrát na startu US Women´s Open, ale přes nástrahy cutu se nikdy nedostala. Jessica Kordová prolomila historický milník - nejen že se česká hráčka dostala přes cut, ale vyhoupla se až na 19. místo. Teprve za ní zůstaly hráčky jako jsou světová jednička Lorena Ochoaová, Annika Sörenstamová, Michelle Wieová, Laura Diazová a další skvělé profesionálky. Úspěch je o to cennější, že Jessica ve finálovém kole dala světu o sobě velmi razantně vědět - jako jediná pokořila hranici 70 ran (zahrála 69) a díky nejlepšímu výsledku ze všech se posunula o skoro 40 míst vzhůru. To byl strhující finiš, jaký se hned tak nevidí. Proč se na tomto místě bavíme o "historickém", "fantastickém" či "průlomovém" výsledku? Jednak totiž tento skvělý výkon bude mít vliv na Jessicu Kordovou samotnou. Přidá jí to na sebevědomí a možná pomůže nastartovat hvězdnou kariéru na nejprestižnějších soutěžích. Sekundární vliv to bude jistě mít i v našich končinách. Všichni, kdo Jessicu znají mohou mít teď pocit, že jestliže to dokázala ona, můžeme to dokázat i my. Bude prostě a jednoduše vzorem pro své soupeřky, s kterými tak houževnatě bojovala na českých greenech a fervejích. Ale dost analýz a rozborů - pojďme se prostě a jednoduše radovat z úspěchu hráčky, která svou pohodou a smíchem je vždy oživením všech reprezentačních výjezdů. Která nenosí nos nahoru a naopak je tmelícím prvkem kolektivu. Všichni, kdo jsme ji takto zažili víme o čem je řeč. Pojďme tedy gratulovat hráčce, která dosáhla ve svých patnácti letech tam, kam se většina z nás nikdy nepodívá. A právě díky ní jsme mohli být alespoň částečně přítomni této velké události.
Hezká hra, Jessico! |