|
Zajímavosti, které jste možná o Masters ještě neslyšeli...
Prezident mezi smetánkouJedním z nejslavnějších členů golfového klubu Augusta National byl bezesporu Dwight Eisenhower. Bývalý americký prezident byl nadšeným golfistou a do klubové společnosti vstoupil na začátku padesátých let. Zdejší golfové hřiště velmi často a rád navštěvoval a stal se jedním z nejznámějších členů prestižního golfového klubu. V roce 1953 byl v blízkosti odpaliště desáté jamky postaven dům právě pro něj a jeho ženu Mamie. Od ostatních staveb se liší především zlatým prezidentským erbem, který visí nad vstupními dveřmi a hlavně tehdejšími bezpečnostními opatřeními, které měli ochránit prezidenta a jeho manželku. Tento prezidentský dům není jediným na místním hřišti, ovšem pouze „Eisenhower cabin“ sloužil pro potřeby tehdejší hlavy státu. Ostatní domy jsou při návštěvách hřiště obývány dalšími členy. Dwight D. Eisenhower navštívil hřiště Augusta National celkem 45krát – pětkrát před nástupem do funkce, devětadvacetkrát v průběhu prezidentství a poté ještě jedenáctkrát. Lásku ke zdejšímu hřišti dokazuje také to, že všechny jeho návštěvy byly vždy hodně dlouhé. A klub Augusta National se mu odvděčil tím, že po něm pojmenoval jedno ze svých blankytně modrých jezírek a také strom na sedmnácté jamce. Dwight „Ike“ Eisenhower není jediným prezidentem, který se na hřišti ukázal. Ale jen on se dokázal takto výrazně zapsat do historie prestižního golfového klubu… Na večeři sushi nebo cheesburgery? Turnaj US Masters je velmi hrdý na své tradice. Jedna z nich však není příliš známá. Je to tzv. Champions Dinner – tedy večeře šampiónů. Na tu dostávají pozvánku pouze ti, kteří v minulosti slavný turnaj vyhráli. Tradici založil v roce 1952 legendární golfista Ben Hogan, který měl nápad pozvat někdejší vítěze US Masters na večeři. Toto setkání mělo velmi příznivý ohlas a tak byla založena tradice, která trvá dodnes. Pravidelně se v úterý večer před turnajem potkávají slavní hráči, kteří patří do vybraného klubu vítězů zeleného saka. Menu vybírá vždy vítěz minulého ročníku US Masters a v průběhu let se na jídelním stole šampiónů objevila opravdu rozličná jídla – od sushi až po typicky skotské haggis (mleté ovčí vnitřnosti). Ovšem nikdo z bývalých vítězů US Masters není nucen jíst, co je servírováno. Hráči si v takovém případě mohou vybrat ze standardního menu, které nabízí klubová restaurace v Augusta National. Letos se bývalí vítězové mohli těšit na typicky jihoafrickou stravu, kterou pro ně připravil Trevor Immelman. A setkala se s velmi pozitivními ohlasy. Jen pro zajímavost: Angličan Nick Faldo servíroval po svém vítězství v roce 1997 typicky britské „fish and chips“… Tiger Woods si po triumfu v roce 1998 poručil naopak standardní americkou stravu – cheesburgery, kuřecí sendviče, hranolky a milkshake. K nejhorším kulinářským zážitkům pak patřil rok 1989. To když Sandy Lyle servíroval typicky skotská jídla – a mezi nimi i zmiňované „haggis“. A na závěr můžete hádat, jakou stravu připravil německý hráč Bernhard Langer po svém vítězství v roce 1986 – byl to pravý „schnitzel“… Pyrrhovo vítězství Součástí příprav na „velký“ turnaj US Masters je klání s názvem Par3 Tournament. Soutěž, která se odehrává na menším hřišti na jamkách s parem 3. V průběhu let se z tohoto klání stala především společenská událost, na které se setkávají mimo nejlepších současných světových golfistů i ti nejstarší vítězové US Masters. Vidět hrát Arnolda Palmera, Jacka Nicklause či Garyho Playera – to je zážitek, kterého se golfovým fanouškům dostane jen právě tady v Augustě. V roli kedíků zde často působí například děti, vnukové nebo vnučky, známé osobnosti či rodinní příslušníci. Během turnaje panuje velmi pohodová atmosféra, ale to neznamená, že by hráči něco odbývali. Diváci mají možnost shlédnout hned několik „hole-in-one“, tedy ránu z odpaliště přímo do jamky. Hřiště, na kterém se Par3 Tournament hraje, leží v těsné blízkosti toho „velkého“. Pochází z designerského pera jednoho ze zakladatelů klubu Augusta National Clifforda Robertse a architekta George Cobba. První Par3 Tournament se hrál v roce 1960 a od té doby patří soutěž k tradicím US Masters. Ovšem vyhrát tento „malý“ turnaj je do jisté míry „Pyrrhovým vítězstvím“. Historické prameny totiž dokládají, že ještě nikdo z těch, kteří triumfovali na Par3 Tournamentu nevyhrál poté US Masters. A vítězství z majoru je přeci jenom to nejdůležitější, pro co do Augusty nejlepší světoví hráči přijeli. Letos si nezáviděníhodné vítězství odváží Tim Clark a uvidíme, jestli se mu podaří zlomit onu zmiňovanou kletbu… |
